Léčitel Jan Mikulášek
Pomohl stovkám tisíc pacientů. Z moči dokázal diagnostikovat onemocnění, které následně léčil bylinkami. Schopnosti Jana Mikoláška využíval například prezident Tomáš Garrigue Masaryk, ale i nacisté a komunisté. V padesátých letech byl však označen za šarlatána, odsouzen a komunistický režim chtěl, aby se na něj zapomnělo.
Příběh léčitele a bylinkáře Jana Mikoláška znovu ožívá. Podle dostupných údajů mu v průběhu šesti desetiletí rukama prošlo pět a půl milionu pacientů, většině z nich pomohl.
Obraceli se na něj lidé z různých společenských vrstev. „Do Jenštejna (kde Mikolášek bydlel), se svého času táhly kilometrové fronty pacientů. Předpokládám, že lidé, kteří čekali i několik dní, museli být vírou přímo posedlí. Mikolášek léčil i řadu uznávaných celebrit, lékařů, profesorů. Nikdy se nevydával za zázračného“. Když však věděl, že pacienta nevyléčí, nebo když šlo o chirurgická zranění, na které jsou bylinky neúčinné, posílal pacienty k lékařům.
Mezi jeho pacienty a pacientky patřili například první československý prezident Masaryk, manželka Karla Čapka Olga Scheinpflugová, český malíř Max Švabinský, hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster či houslový virtuos Jaroslav Kocian.
Léčil prvorepublikovou elitu, komunisty i nacisty
Mikolášek, který se narodil 7. dubna 1889, sice neměl lékařské vzdělání, ale dokonale znal byliny a věděl, kterou na co nasadit. Po vzoru otce se vyučil zahradníkem a zájem o bylinky ho přivedl k přírodnímu lékařství. Po studiích odešel do Rakouska. V roce 1918 poznal Josefu Mühlbacherovou, která určovala diagnózy z moči. Rozpoznala v něm mimořádný talent a zasvětila ho do způsobu diagnózy.
V Čechách léčil Mikolášek prvorepublikovou elitu a následně i nacisty. Během nacistické okupace se musel potýkat s „lékařskými zkouškami“, během kterých musel před komisí analyzovat 29 lahviček s močí. U „testu“ uspěl, u všech vzorků správně uvedl, jakou chorobou trpěli ti, kterým moč patřila. Dokonce správně identifikoval i moč zemřelého člověka.
Během toho nuceně získal jako pacienta Martina Bormanna, tajemníka německého diktátora Adolfa Hitlera. Navštívil ho nejméně třikrát, protože ho trápily žlučové kameny. Léčil i protektora Karla Hermanna Franka.
